Bouchající srdce, zrychlený tep, mělké dýchání – odpověď našeho těla na stres je všem znám. Většina ho pokládá za negativní věc, která škodí zdraví a organismu neprospívá. Málokdo si však uvědomuje jeho přínosy a Honoré ho jako pozitivní jev.
Psychologové označovali stres dlouhá léta za negativní stav organismu. Způsoboval úzkost a měl nepříznivé dopady na zdraví člověka.
Jeho bližší zkoumání započalo v 50. letech 20. století vydáním knihy The Stress of Life od Hanse Selyeho.
Selye je mnohými považován za průkopníka demonstrace existence biologického stresu a prvním člověkem, který použil termín dobrý stres, tzv. eustress.
Co si představit pod pojmem stres?
Stres je biologicky nejstarší odpověď organismu na nebezpečí. Bez stresu bychom nepřežili. V momentě jak je organismus v ohrožení, sympatikus se aktivuje a mozek vyplavuje hormony kortizol a norepinefrin.
Smysly se zostří, zvýší se tlak krve, srdce pracuje rychleji a mozek se dostává do stavu maximálního soustředění.
Do svalů je pumpována krev, abychom dokázali utíkat nebo bojovat; organismus je tedy připraven chránit se a přežít.
Osvojte si je: 6 jednoduchých kroků jak omezit stres v životě
Eustress a distress
Stres jak ho známe je problémem dneška. Ovlivňuje negativně na zdravotní stav a zhoršuje kvalitu života. Už Hippokrates naznačoval existenci choroby, která kombinovala pathos (utrpení) a PONOS (vytrvalá práce).
V roce 1956 vydal endokrinolog Hans Selye knihu The Stress of Life, v níž vysvětluje koncept stresu a stresoru. O dvě dekády rozpracoval svou terminologii, a stres rozdělil na dvě části – dobrý (eustress) a špatný (distress).
Distress – negativní stres – je spojen s pocitem úzkosti a obav. Snižuje naše schopnosti, soustředění a výkon.
Pociťovaný distress nám znemožňuje adekvátně se vyrovnat se stresující situací, vyvolává nepříjemné pocity a přispívá k mentálním a fyzickým problémům. Naopak eustress nás dokáže pozitivně ovlivnit.
Na rozdíl od Distress působí krátkodobě, dodává nám energii a motivuje nás. Nabudí nás k využití našich schopností k maximálnímu výkonu, jakého jsme schopni.
Cítíme se nadšeně, vzrušeně, zvyšuje se nám soustředění a ze stresující situace odcházíme nabuzení s pozitivními pocity.
Nejčastěji momenty prožívaného eustressu jsou svatba, začátek vztahu, cestování nebo nové zaměstnání.
Na rozdíl od Distress jsou tyto situace prožívané velmi pozitivně, pociťujeme jakési vzrušení a některé fyziologické odpovědi těla, typické pro stres jako takový (bušení srdce, stažen žaludek).
Distressové situace jsou naopak ty, které nás ubíjejí, ničí sebeúctu, sebevědomí, cítíme se jako „v boji“. Z toho důvodu jsou pro náš organismus destrukční a nepříznivé.
Kořeny eustressu
Eustress dostal své pojmenování z řecké předpony eu, která znamená dobrý, zdravý, prospěšný. Stejné kořeny má například i slovo euforie, označující radostný stav.
Při spojení slov eu a stres tedy dostaneme pozitivní formu stresu, která je ve skutečnosti velmi prospěšná. Připravuje nás k našemu nejlepšímu výkonu, zvyšuje bdělost, soustředěnost a doslova nás táhne vpřed.
Stav eustressu charakterizuje emocionální stabilita a racionální uvažování. V psychologii dneška se spojuje nejčastěji s pojmy jako flow, mindfulness a Arousa.
Znamená to, že pokud pociťujeme pozitivní formu stresu, obvykle se ponoříme do aktivity, kterou právě jednáme, necháme se jí unášet, nemyslíme na minulost ani na budoucnost, protože jsme tady a teď – aktivita nás baví, užíváme si ji, organismus podává maximální výkon , což nás však nevyčerpává, ale naopak naplní energií a pozitivními pocity.
Z tohoto důvodu prospívá zdraví a posouvá nás dál. Pomáhá nám zvládat ty situace, ve kterých překročíme naši komfortní zónu, a zvyšujeme naše schopnosti.
Všechno je v hlavě
Distress i eustress spojuje stejná základna – náš pohled na situaci. Odpověď těla na stres je podmíněn naší myslí a zhodnocením situace, což potvrdilo mnoho studií.
Lidé, kteří vnímají stres jako velmi negativní aspekt života, nezvládají povinnosti a životní výzvy, vše vidí černé a obvykle mají horší zdravotní stav.
Z mnoha výzkumů vyplývá, že pokud se na situaci budeme dívat negativní, tělo dostává signál, že jsme v ohrožení.
Začne produkovat ohromné množství stresového hormonu, a naše tělo zalijí negativní pocity, snižující naše schopnosti.
Mozek a naše myšlení jsou všemocné a dokážeme jimi ovládat zdraví, psychické nastavení a náladu. Lidé, kteří jsou pozitivně naladěni a spokojeni, vědí, že okolnosti neovlivní, ale svou reakci na ně ano.
Jejich reakce a myšlení rozhoduje, zda je stres vnímán pozitivní nebo negativní, a zda ze situace odcházejí ubití nebo klidní. Vědí, že ať před nimi stojí cokoli (prezentace, nepříjemný rozhovor), nikdo z nich „neodkúsne“.
Jejich vnímání a pohled na situaci rozhodne, zda je tělo připraveno podávat maximální výkony a mysl bude soustředěna.
Žít pro moment
Všechno máme ve svých rukou. Jsme jen maličkou součástí vesmíru, částečkou, která pomine.
Neberme život tak vážně, nestresujme se maličkostmi a snažme se žít tady a teď, a vyzdvihujme pozitivní aspekty našeho života. Pokud je nemáme, vytvořme si je. Na světě nejsme proto, abychom trpěli, ale abychom žili.
Tak neprežívajme ze dne na den, ale žijme smysluplný život, na jehož konci nebudeme litovat zbytečného strachu.