Vláknina se ve slovníku vyznavačů fitness a zdravého životního stylu objevuje velmi často. Každý z nich asi tuší co to vláknina je a že má něco společného se zažíváním. V našem článku se ale na vlákninu podíváme trochu více dopodrobna. Zkusíme si rozdělit jednotlivé druhy a vysvětlíme si účinek konzumace vlákniny v její surové podobě. Pojďme ale hezky do začátku.

Vláknina je nestravitelná část pletiv rostlinné potravy.

Vlákninu rozdělujeme na dva druhy:

  • rozpustná

  • nerozpustná

Rozpustná vláknina je snadněji kvašená v tlustém střevě do plynů a vedlejších biologických produktů. Nerozpustná vláknina je metabolicky inertní (netečná), pohlcuje vodu z organismu, tím zaplňuje střeva a upravuje vyprazdňování.
 

Účinky vlákniny na náš organismus

Oba tyto typy vláknin se nacházejí v naší potravě, souhrnně je označujeme pojmem „vláknina“.
Vláknina je nezbytnou složkou výživy, byť je až na několik výjimek prakticky nestravitelná. Přispívá tak ke správné činnost tlustého střeva. To znamená, že přispívá k pravidelnému vyměšování a k ochraně před škodlivými látkami. Udržuje správný poměr příznivých symbiotických bakterií. Na druhou stranu potlačuje rozvoj nevhodné bakteriální a kvasinkové flóry. Zamezuje vzniku zácpy a je prevencí divertikulitidy. Zajímavým přínosem je, že příjem vlákniny je prevencí rakoviny tlustého střeva a rekta. Je také prostředkem, přispívajícím k efektu redukčních diet. Ty jsou postaveny na vyšším příjmu vlákniny, která zaplní váš žaludek a střeva, vy tak postrádáte pocit hladu a nemáte nutkání se najíst nebo ještě hůře přejíst. Přesto i v případě příjmu vlákniny neplatí „čím více, tím lépe.“ Její nadbytek způsobuje nadýmání, významné ztráty železa a horší vstřebávání ostatních minerálních látek. To může vést až chorobné chudokrevnosti.
 

Zdroje vlákniny


V naší stravě se objevuje mnoho zdrojů vlákniny, pokud bychom si měli vyjmenovat všechny, zabralo by to ještě další 2 nebo 3 strany. Používá se totiž vláknina téměř ze všech rostlinných druhů a zdrojů. Pouze krátce se tedy zmíním o zdrojích vlákniny, které zaujímají v jídelníčku středoevropanů největší místo.
Jak jsem již naznačil výše, v naší stravě a v průmyslové výrobě se používá mnoho zdrojů vlákniny. Počínaje pšenicí a šrotem ze semínek konče. Setkáme se i s vlákninou ovocnou. Nyní se používá dokonce i vláknina živočišná (chitosan). Můžeme se setkat s vlákninou z kávových zrn (vzniká při výrobě instantní kávy) stejně jako s vlákninou z kaktusů nebo z exotického ovoce. Přesto zatím nejčastěji používanou vlákninou zůstává vláknina obilninová. Pokud je pšeničná, z níž nebyly odstraněný beze zbytku bílkoviny lepku, může její konzumace způsobit nepříjemné zdravotní problémy. Za ideální vlákninu pro člověka je považována vláknina z ovsa. 

Doporučená denní dávka

Budete se možná divit, ale i vláknina dostála svým stanovám a byla prozkoumána orgány státního zdravotnictví. Ty určily jako doporučenou denní dávku všech druhů vláknin 40 g denně. Tohoto příjmu však běžná populace ani zdaleka nedosahuje, průměrný příjem je hluboko pod polovinou doporučené denní dávky.
Vláknina by měla zaujímat v našem jídelníčku nezastupitelné místo. Zdroje jako celozrnné pečivo, luštěniny, oves, žito, některé ovoce a ovocné šťávy. Můžeme využít také zeleninu, zde např.: brokolici, mrkev, brambory apod. Vyznavači fitness by si měli svou denní dávku hlídat, neboť příjem vlákniny je pro ně ve všech směrech výhodný. Na vlákninu bychom neměli zapomínat ani u dětí, zde je však doporučená dávka poněkud nižší, asi 10 g. Ne více. Věřte tedy, že vláknina do Vašeho jídelníčku patří. Neládujte se tedy mastnými jídly bez příloh, dodržujte zdravou stravu a hlídejte si optimální příjem vlákniny. Vaše tělo vám poděkuje.

Autor: Jan Caha